Svátek zamilovaných - Valentýn

14. února 2015 v 14:33 | Hanka |  Domácí album
Dnes je Svátek zamilovaných - Valentýn - a to mi nahrává k vyprávění příběhu jedné dávné lásky a jedné lásky celoživotní.
Začnu ovšem trošku z jiného soudku.

V posledním roce jsme součástí vyhrocené politiky Západu i Východu. Každý soudný člověk má určitě větší či menší obavy, jak tohle všechno dopadne?!
Já sama dost často čtu různé články o tomto dění, snažím se ale hledat i jiné cesty k informacím než naše oficiální zdroje. Těm totiž nevěřím ani za mák. Mám pocit, že jsou nám podsouvány informace, které určité kruhy chtějí, abychom je přijali jako pravdivé a jediné správné a to se mi vůbec nelíbí.
Přece už kdysi Jan Ámos Komenský řekl: "Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami!"
Vím, že se mnou nemusí většina lidí souhlasit, ale poroučet si nenechám a jak všichni víme, každý z nás má právo na svůj názor, ať je jaký chce.
Navíc, krev není voda, a proto moje názory mají svoje opodstatnění také v mých genech.
Odkopu se tedy možná víc než jiní, ale budu potom snad lépe pochopena.

Příběh začíná v roce 1944.

V době okupace, za druhé světové války, byli mezi lidmi, kteří byli totálně nasazeni na nucené práce v Německu i můj dědeček František a moje babička Nina.Tehdy to byli dva mladí lidé, kteří se do sebe i přes krutost doby a národnostní a jazykové bariéry, zakoukali.
Dědeček byl Moravák jako poleno a babička zase Ruska, pocházející z menšího ruského městečka, ležícího asi 200km jihovýchodně od Moskvy.
Oběma bylo kolem 20 let, když jejich láska vybujela naplno a její následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Pouhých devět měsíců a na svět přišel v Berlíně přesně v den posledních Hitlerových narozenin, a vlastně v poslední dny před pádem Berlína, můj tatínek.
Jak už jsem psala, blížil se konec války a tak se brzo i z nucených prací začali lidé vracet zpáky do svých vlastí. Cesta mých prarodičů vedla na Moravu, do Brna.
Rodina mého dědečka byla nábožensky založená, katolíci, kdežto babička byla vyznání pravoslavného.
Dva nepřekonatelné problémy - nemanželské dítě a rozdílná vyznání se staly počátkem smutných událostí, které bohužel brzo následovaly.
Nině a malému Františkovi byla vyhrazena malá nevytápěná cimřička, strava bídná, lásky, pochopení a soucitu pramálo. Pouhých osm měsíců po porodu moje babička Nina umírá na tuberkulózu.
Dědeček František se na matrice nechává zapsat do rodného listu malého Františka jako jeho otec - v pozdějším věku fyzická podoba vylučuje, že by tomu kdy mohlo být jinak a tímto se stává jeho právoplatným otcem, leč brzy nachází novou lásku.

Žádný happyend se ovšem nekonal.

Ne každá žena je schopná milovat cizí dítě, byť by bylo jejího vlastního partnera. Ani dědečkova nová žena to nedokázala a odmítla se o nevlastního syna postarat.
Malý František byl tedy svěřen do pěstounské péče blízkých příbuzných, ve věku učňovském odešel přebývat na internát a záhy po vyučení se oženil s mojí maminkou.
Vztahy s ruskou rodinou babičky Niny byly navázány až o pár let později, ale o tom zase příště.

Babičku Ninu znám tedy pouze z několika jejích fotografií, které se nám zachovaly a jednu z nich vkládám na její památku také sem (babička je na ní ta světlovlasá vyšší).

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 14. února 2015 v 22:50 | Reagovat

Vztahy jsou často komplikované. Nina vypadá jako typická Ruska. :-)

2 Janah Janah | Web | 16. února 2015 v 12:30 | Reagovat

Jsou to zajímavé osudy v té naší kotlince...

3 Marie Marie | E-mail | Web | 16. února 2015 v 18:02 | Reagovat

Smutný příběh....Dneska by už pravoslavná víra možná tolik nevadila, ale tenkrát  bylo všechno jiné.  :-(
Hani, chápu tvoji potřebu získávat informace ještě z jiných zdrojů než jsou nám předkládány, protože stejně jako ty si myslím, že je vším manipulováno tak, aby nás měli, kde potřebují....

4 Berry Berry | Web | 16. února 2015 v 21:39 | Reagovat

Jsem velmi zvědavá na pokračování vyprávění. Babička byla krásná, ale měla velmi nelehký život...

5 Romi Romi | Web | 17. února 2015 v 14:27 | Reagovat

Smutný, ale zajímavý, poutavý příběh..Babička byla hezká :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama