Hlídám, hlídáš, hlídáme

15. června 2011 v 19:20 | Hanča |  Zvířátka
Bývaly doby, kdy jsem měla spoustu kamarádů a kamarádek. Jezdívali jsme společně na dovolené, oslavovali narozeniny, podnikali různé výlety a společné akce.
Potom se něco porouchalo a přišla doba, kdy jsem zjistila, že opravdovou kamarádku mám pouze jednu.
Není to tedy kamarádka, ale přítelkyně, na kterou se člověk může kdykoliv obrátit.
Nyní se na mě obrátila s prosbou ona. Chystala se s rodinou odjet na dovolenou a potřebovala pohlídat domácí mazlíčky.
A tak se minulý týden stalo, že se do našeho domečku, ve kterém už bydlí jedna kavalírka, jedna barevná boloňka a jeden chlupatý potkánek přistěhoval další potkánek, teda potkanice Klotylda typu naháč a k tomu jedna babička francouzského buldočka Kaja.
S Klotyldou nejsou žádné potíže, běhá si po své kleci, kouká, kdo jí přinese co dobrého na zub a je spokojená.
Horší je to s Kajinou. Jako správný buldok se zapře, když po ní chcete, aby udělala něco, co chcete vy a nechce to ona. V jednom kuse vydává typické chrochtavé zvuky a u stolu loudí.
Navíc má na uších nějaký ekzém a když si ho první den u nás začala drbat o koberec tak, až se jí od hlavy pomalu kouřilo, tak jsem z toho byla malinko vykolejená.
Naštěstí to prý nic není a když se bude zase drbat, mám jí jednu plesknout, aby toho nechala.
Spát ji mám nechat v jejím pelíšku na chodbě, což jsem tedy udělala, protože jako naschvál Kajina ještě ke všemu hárá.
První noc byl klid až do rána, ale druhou noc už to bylo horší.
Kolem půl čtvrté ráno se z chodby ozývalo funění jakoby se do domu nastěhovalo stádo kanců.
Šťoucháním do dveří se Kaja snažila dostat do obýváku. Mě se nechtělo vylézat z postele a ji to naštěstí po chvíli přestalo bavit. Jenže kolem půl sedmé mě probudil takový hrozný řev, až jsem se lekla, že se něco stalo. Omyl, nestalo se vůbec nic, jen Kaja se tak vehementně drbala na uchu, až u toho řvala jako když se zapíchává prase.
Člověk by neřekl, co dovede ze sebe za všelijaké podivné a prapodivné zvuky vyloudit jeden malý buldoček.
Řeknu vám, kamarádku mám ráda, udělala bych to pro ni znovu, ale docela se těším, až si pro tu havěť v neděli přijedou.





 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Marie Marie | Web | 15. června 2011 v 20:24 | Reagovat

Hanko, to moc dobře znám. Občas takhle hlídáme našim psa a vždycky je to záhul. Narozdíl od naší Ťapiny je Toby temperamentní svéhlavý pes, zvyklý dosta všechno co si umane. Ani nevíš jak se vždycky těšíme, až si pro něj naši příjdou. I když, teď už asi víš.... ;-)  :-D  :-D  :-D

2 Jarka Jarka | Web | 15. června 2011 v 20:55 | Reagovat

Tak my vlastního pejska nemáme a když v době prázdnin, sem tam pohlídáme fenečku od syna, je to bez ptoblémů, protože je moc hodná. :-D To tys Hani vyfasovala horší dárečky. Potkan je možná hodný, ale hrozně ošklivý, buldoček je zas roztomilý, ovšem má své "mouchy". No, neděle už je za chvilku, služba ti brzo skončí. Vydžať! :-)  ;-)

3 Romi Romi | Web | 16. června 2011 v 10:50 | Reagovat

Klotylda je pěkně růžová a kukuč pejska je roztomilý :-)

4 Hanča Kdovíková Hanča Kdovíková | 16. června 2011 v 11:06 | Reagovat

[3]: kukuč má Kaja kouzelný a když hodí ty psí oči, tak se ani nedivím, že je rozmlsaná a že dostane všechno :-D

5 Hanča Kdovíková Hanča Kdovíková | 16. června 2011 v 11:09 | Reagovat

[2]: Jaruško, to víš, naši psi nejsou zvyklí dostávat "od huby" a je to tak nejlepší. A za ten ekzém chuděra nemůže, jinak s ní nejsou problémy, je celkem v pohodě a pokud bude potřeba, tak ji klidně pohlídám znovu ;-)

6 Hanča Kdovíková Hanča Kdovíková | 16. června 2011 v 11:10 | Reagovat

[1]: Maruško, to je právě to, každý si toho svého vychováváme jinak a psa nepředěláš za pár dnů, nezbývá než vydržet :-D

7 Janah Janah | Web | 17. června 2011 v 0:11 | Reagovat

Hmm, nahatá potkanice vypadá zajímavě, vlastně jsem ještě potkana bez chlupů neviděla 8-O a buldoček je tedy dáreček ... :-?

8 Vendy Vendy | Web | 20. června 2011 v 20:49 | Reagovat

Řekni si, že je to jen pár dní. To vydržíš... se psem nic moc neuděláš. Co namazat mu něčím uši? Ale nevím, jak moc tě k sobě pustí, aby tě nekous...
Já našemu Baskinovi mazala uši rakytníkovým olejem, nebo propolisem.

9 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 22. června 2011 v 0:15 | Reagovat

To je tedy potěšení nezáviděníhodné :-(

10 SIMČA SIMČA | Web | 24. června 2011 v 18:01 | Reagovat

Jo jo,jsou to starosti. :-? Já už mám jen psa,ale měli jsme 2 potkánky a předtím ještě jiné zvířectvo,ale všichni už jsou v nebíčku.Takže tu péči znám,ale bez zvířátek si neumím život představit. :-)
Díky za komentík a napiš mi,jakou máš doma tu "pindrušku"! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama