Dovolte to

8. července 2009 v 13:58 | Hanča |  Zamyšlení

Přemýšleli jste někdy o lítosti?
Čeho člověku bývá nejvíc líto, když ho někdo opustí, ať už z nějaké neshody nebo odejde navždy?
Ať je to lidská bytost nebo domácí mazlíček........zkuste přemýšlet, proč vlastně pláčeme, smutníme, teskníme.
Já na to také nepřišla sama, ale musela jsem být takzvaně "nakopnutá".
Je to jedna vlastnost, která dle filosofů je motorem lidského i zvířecího života. Jde o určitý egoismus.
Ve chvíli, kdy se utápíme v žalu, litujeme v podstatě sami sebe.
A když si tohle uvědomíte, máte návod, jak se z lítosti dostat.
Zkrátka, nechte ostatní žít po svém nebo odpočívat v pokoji, dovolte jim to.
Dovolujte jim, co se do nich vejde.
Nenechte se citově deptat svým vlastním egem.
Uvidíte, jak se vám uleví.

Teda....já to dneska vzala pěkně z hloubky.....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 8. července 2009 v 18:59 | Reagovat

Je v tom spousta pravdy, já se začala podle toho už dávno řídit, i když se přiznám, že mi to jde někdy hodně ztuha.  :-?

2 Jarka Jarka | E-mail | 8. července 2009 v 20:34 | Reagovat

Hani, něco na tom je. Když nás opustí zvířecí kamarád, nebo blízký člověk, tak nic neví o našem smutnění a hlavně mu to už nepomůže. Jenže jsme jen lidi. Ťapinku jsem nikdy neviděla a když jsem si přečetla, že už ji nic nebolí, roztřásla se mi brada sama od sebe. V tu chvíli člověk nepřemýšlí. Zasmutní si, vypláče se a to mu pomůže smířit se s tím, co už nemůže změnit.  :-) Možná už začínám senilnět! ;-)

3 jana jana | 8. července 2009 v 20:42 | Reagovat

Haní,já ti nevím,možná se zvířátkem to tak může být,že člověk smutní kvůli sobě,ale u lidí je to myslím jinak.To je člověku opravdu líto,a přemýšlí,a lituje ne sebe,ale toho člověka.A nic na tom nemění to,že ten člověk už to neví,spíš naopak,že byl,a už není,že mohl ještě třeba být a užít si života.

4 Dáša Dáša | Web | 9. července 2009 v 9:26 | Reagovat

Naprosto s tím souhlasím, že je v té lítosti egoismus...

5 corly corly | 9. července 2009 v 16:59 | Reagovat

To je opravdu hluboké zamyšlení...
Určitě máš pravdu,asi v tom bude nějaký ten egoismus,i když takový jiný,ne přímo sobeckost jako taková...,ale na druhou stranu,ono to v tu danou chvíli zastavit nebo překonat fakt nejde!!!! :-( Mě teda určitě ne...

6 ViK ViK | 9. července 2009 v 18:34 | Reagovat

Hani, tohle je dost zajímavá myšlenka. Souhlasím s Tebou, ale současně si myslím, že to takhle není vždycky. V člověku se v těch chvílích většinou mísí spousta protichůdných pocitů a myšlenek, takže částečně člověk sám sebe lituje, že o někoho přišel a musí žít dál bez něj, a částečně je mu líto toho druhého .. že se trápil.

7 WhiteShadow WhiteShadow | E-mail | Web | 19. července 2009 v 21:56 | Reagovat

No, já jsem se tady teď vážně pozastavil, pořádně se opřel a zamyslel se. Vím, že mi to možná někteří z vás nebudou věřit, ale já jsem nikdy ničeho nelitoval ( když jo, tak to byly hlouposti jako - mohlo mě napadnout to a to, nebo řekl jsem jí to a to nějak polovičatě a neštastně).
Ale lítost jako podstata skutečného smutku, to vážně ne.
Nikdy jsem nelitoval neštastných věcí ve svémn životě ani úmrtí mých bližních, obrovských chyb a křivd kterých jsem se na své cestě životem dopustil. Dějí se věci, které vyvolávají bolest a ssmutek. Příjde na těžké zkoušky, životní krize.., ale to vše je součást spirituálního vývoje. Kdybych ve svém životě netrpěl tak jak jsem trpěl, nebyl bych to dnes já. Třeba bych byl jeden z mnoha arogantních šampónů a nepřemýšlel nad ničím. Nic bych neměnil. Je to jak to má být.
Díky za tvé zamyšlení. :-)

8 fikus fikus | Web | 26. ledna 2010 v 13:10 | Reagovat

:-) Haničko sluníčko,..jestli ..,,občas ..,,jdeš do hloubky, tak jsi můj kamarád! :-)

9 Hanča Kdovíková Hanča Kdovíková | 26. ledna 2010 v 13:22 | Reagovat

[8]: já chodím tak hluboko, že mě to někdy až zaráží :-) protože když chci pochopit, co se děje mě nebo lidem kolem mě, je potřeba vidět věci maličko jinak....snad rozumíš, co tím myslím

10 fikus fikus | Web | 27. ledna 2010 v 19:15 | Reagovat

myslím, že ano.  :-D Hančo,..na nás si s obalovou technikou nepřijdou! Nekupujeme jen obal, vid? Dokud jsem viděl povrchně, často jsem nechápal, proč mně někdy nechápou! Chytří a zkušení lidé mne naučili začít u sebe a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Změnilo to zásadně můj život. :-)

11 fíkus fíkus | Web | 27. ledna 2010 v 19:22 | Reagovat

[9]: Ještě jsem zapomněl: projevy lítosti nejsou pouze projevy slabosti,-/  jak se mnohdy a mylně někteří lidičkové domnívají/-, je to očištění co umožnuje nový pohled na problémek a tedy novou cestu. Proto osobně se lítosti nebráním.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama