Neplánujte, žijte!

20. dubna 2009 v 8:31 | Hanča |  Zamyšlení
Dnes by mému tatínkovi bylo 64 let.
Před čtyřmi lety náhle zemřel.
Jel na svoji milovanou zahrádku posbírat jahody, ale domů už je nepřinesl.
Bez jakéhokoliv varování mu plicní embolie vzala život.
Dodnes se s tím těžko vyrovnávám.
Měl ještě tolik plánů.........
Od té doby jsem přestala plánovat a nechávat něco, jak se říká "až".
Žít se musí dnes a teď v této chvíli.
A proto neplánujte, ale ŽIJTE!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 20. dubna 2009 v 9:38 | Reagovat

Haničko, já vím, jak je to těžké, jen čas to může trošinku zmírnit.
Můžeš si aspoň říkat, že se předtím netrápil. Můj tatínek odešel v 56 letech, když jsem čekala Beebie, vlastně to bylo jeho přání, dočkat se vnoučete. Rok a něco ho sužovaly bolesti a já celé těhotenství proplakala. Vnučky se ale nedočkal.

2 Jitka Jitka | Web | 20. dubna 2009 v 10:17 | Reagovat

Tatínek by byl jen o rok starší než já.Vím jak ti je , mému tatínkovi bylo nedožitých 61 a já měla 15 let.Ale bez plánů do budoucna není život možný, já si pořád něco plánuju a když to nestihnu, dodělá to někdo jiný. Plány, to jsou hnací motory života.

3 Slávek Slávek | Web | 20. dubna 2009 v 11:50 | Reagovat

můj táta se nedožil ani padesátýchčtvrtých narozenin..a zemřel jen díky neschopnosti lékařů, kteří za celou tu doby nezjistili, že má vrozenou srdeční vadu :-(...každé úmrtí bplí a člověk se z toho dlouho dostává a stejně se z toho nikdy úplně nedostane..proto souhlasím s tí Tvým "neplánujte, ale žijte"..já k tomu dospěl po té patálii s rakovinou :-D

4 Dáša Dáša | Web | 20. dubna 2009 v 13:01 | Reagovat

Hančo, ani já nic neplánuju. Beru to, co mi život momentálně nabízí a někdy to stojí za to, někdy zase ne... Ale to je prostě život...

5 Dáša Dáša | Web | 20. dubna 2009 v 13:04 | Reagovat

Ještě jsem chtěla dodat, že jobovky si nás najdou i bez plánování.

6 Martina Martina | Web | 20. dubna 2009 v 13:53 | Reagovat

Ahoj Hančo:-)
Dík za návštěvu a vzkazík,je to moc milé,když ve vzkazu vidím nové jméno.
Máš krásný blog a to jsem koukla jen kousek,budu se snažit najít čas a prolézt ti to tu.S pejskama máš pravdu,naši loudí ale ví koho dostanou a ke komu nemá cenu chodit ;-) .Tatínek mi zemřel před 5lety,bylo mu 59let.Čas rány hojí,ale někdy to trvá opravdu dlouho.
Hančo,přeji hezký den,zdraví Marťa :-)

7 Vlasta Vlasta | Web | 20. dubna 2009 v 18:58 | Reagovat

Nějaké velké a dlouhodobé plány jsou na nic, člověk nikdy neví co se může stát a proto s tebou naprosto souhlasím, žít naplno a snažit se života užít dokud to jde  :-)  :-)

8 tetkapernikarka tetkapernikarka | Web | 20. dubna 2009 v 22:16 | Reagovat

Ahoj Hanči,vždycky je to smutné,když odejde milý,blízký člověk a ti co zůstanou se s tím musí vyrovnat...těžko,ale musí.I takový je holt život.A souhlasím,že se život se má žít,dokud to jde.
Taky Ti chci poděkovat za návštěvu a Tvé stránky pochválit.Neprošla jsem zatím všechno,ale už teď vím,že na návštěvu přijdu zas  :-) Krásný večer,Alena

9 Lucka Lucka | Web | 20. dubna 2009 v 22:26 | Reagovat

Já se přiláním k Jitce. Co se má stát se stane, ale v plánování mi to nezabrání. Když chci mít na podzim mrkvičku, musím ji teď zasít. V nejhorším ji sklidí někdo jiný a třeba ji pak snědí koně. Ale políčko prázdné prostě nenechám.

10 dajusska dajusska | Web | 21. dubna 2009 v 12:56 | Reagovat

já taky nerada plánuji, ono se to ani moc plánovat nedá.Plány a sny jsou krásné, ale když se to nepovede nemusí to vždy bolet jenom Vás.

11 fikus fikus | Web | 27. ledna 2010 v 19:23 | Reagovat

ANO !!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama