Jak to chodí v nemocnicích

9. března 2009 v 8:58 | Hanča |  Kafry, hemzy a kecy
Na jednom webu jsem narazila na příspěvek o tom, jak to chodí v našich nemocnicích.Tak jsem si

také vzpomněla na těch několik pobytů, které jsem v tomto zařízení byla nucena absolvovat.
A je pravda, že POKAŽDÉ to bylo POUZE o lidech.
Třeba první porod....já, vylekaná prvorodička.....personál super, skvělej doktor, skvělá asistentka.
Pobyt na poporodním už tak skvělý nebyl. Mimčo se nechtělo za žádnou cenu přisát.
Tři dny prokřičelo (asi hlady), doktorům bylo jedno, že šla poporodní váha stále dolů, sestra při koupání mu prsty vytáhla kůžičku na bříšku a prohlásila, že to vypadá na infúze.
Mě tekly slzy a nevěděla jsem, co bude. Pak mi blesklo hlavou....no jo, tady mu dají infúze, ale co mu budu dávat doma???
Co takhle Feminar? Obyčejná láhev s dudlíkem a bude po problému.
Zašla jsem za sestrou přednést svůj návrh. Prý se zeptá moudrých hlav a přijde mi říct.
A přišla. Rovnou s lahví Feminaru. A najednou to šlo!
Kluk baštil až měl boule za ušima.
Můj další pobyt v nemocnici byl žlučník.
Po klasické operaci žlučníku jsem měla dostávat v kapačce (pokud dobře pamatuji) Dolsin. Bolesti byly nesnesitelné, nechápala jsem, proč? Manžel si o návštěvách nechal zavolat na pokoj lékaře a ejhle. Dolsin v kapačce nebyl. Daly mi obyčejnej "fýzák". Sestrám to bylo úplně jedno, jak mi je. Dolsin si asi chtěly ulít pro někoho z rodiny.
Také jsem pár dnů nemohla slézt z postele a byla odkázaná na použití mísy. Myslíte, že po zazvonění na sestru někdo přišel? Kdepak!!! Mísu mi nosila a odnášela spolupacientka po operaci křečových žil. Tak to tady zkrátka chodí.
A ještě poslední zážitek, ten je zase z dětského oddělení. Dcerka měla dostávat každých 6 hodin antibiotika injekčně. Byl víkend, večer, sestra přišla s kelímečkem nějaké medicíny a chtěla to do malé nalít. Naštěstí jsem byla na pokoji a včas ji upozornila, že takový lék naordinovaný nemáme. Odešla a vrátila se s injekcí.
Tak co byste tomu řekli?
Já nemám slov a nedivím se už fakt ničemu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michaela Michaela | Web | 9. března 2009 v 9:00 | Reagovat

ahoj u mna na blogu je rekordv komentaroch...

2 Eva* Eva* | Web | 9. března 2009 v 9:54 | Reagovat

I já nemám slov, ale jedno vím, že tyhle věci se stávají bohužel velmi často.

K tomu článku u mne. Není potřeba žádné kondolence, osobně to taky zas tak neberu. Blog mám tak nějak, jako svůj deníček...

Hodí se napsat, cokoliv, i já tak trošku závidím. Můj tatínek odešel v 56 letech a rok měl místo života peklo. Na jeho přání, že se chce dočkat vnoučete jsem otěhotněla a stejně se nedočkal, i když bojoval statečně.

3 Alžběta Alžběta | Web | 9. března 2009 v 15:09 | Reagovat

Tohle mě moc mrzí Hani, já ale za sebe musím říct, že jsem se ve většině případů setkala spíš s ochotou a lidskostí, to jen těch několik jedinců vždycky zkazilo, je ale pravda, že ty si člověk pamatuje hodně dlouho... :-(

Úplně nejhůř jsem ale asi nesla, když jsem dělala v Olomouci na hematologickém oddělení, chodili tam ty nejhůř nemocní pacienti (leukémie ap.) a jedna z našich sester na ambulanci byla úplně neskutečná "pí...", to se ani jinak říct nedá! Byla na pacienty hrubá, furt nasraná, měla jsem chuť ji pokaždé nakopat do zadku a na místě vyrazit, byla jsem ale 19-leté ucho, nezmohla jsem vůbec nic, každý to tam viděl a stejně se nic nestalo. Naštěstí už tam není, ale za tuhle ženskou jsem se fakt neskutečně styděla!

4 Jitka Jitka | Web | 12. března 2009 v 10:01 | Reagovat

Škoda, že jsi nenapsala v které době ty pobyty byly. Já jsem byla na operaci před čtyřmi lety, pravda, byla jsem operovaná v soukromém sanatoriu, kde pracovala moje lékařka, ke které jsem léta chodila a která operaci navrhla. Nechtěla jsem, aby být operována jiným lékařem, tak jsem si musela operaci zaplatit.Ve státní nebocnici by to hradila pojišťovna ale v soukromém zařízení Všeobecná tento druh operace nehradí. Spíš nechápu tento postoj pojišťovny. Zato jsem ale měla dokonalou péči. Po celou pooperační dobu jsem byla monitorována a každá sebemenší odchylka od normálu avizovala sestru. Paní primářka chodila za pacientkami i v noci. Přijela rovnou z divadla, protože se sestřičce nezdál stav jedné z pacientek. Tomu říkám lékařská péče a za takovou peněz nelituji.

5 Lucka Lucka | Web | 18. března 2009 v 12:42 | Reagovat

Tak to s tim hladovým dítětem znám taky dobře! Akorát nám tu flašku do porodnice musel přinest tatínek. U druhého mimča jsem si ji už vydupala na doktorce hned druhý den a byl klíííídek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama